Pieta

Život mladého muže se změní poté, co se objeví tajemná žena prohlašující se za jeho dávno ztracenou matku. Novinka korejského kontroverzního režiséra Kim Ki-duka, se kterou zvítězil na MFF v Benátkách 2012.

V životě nelítostného lichváře dochází k zásadnímu zvratu v okamžiku, kdy se objeví žena, která tvrdí, že je jeho matka. Z jejich setkání vzklíčí vztah, který ač se pohybuje mezi niternou empatií a vzájemným krutým zraňováním, směřuje k prapodivné harmonii. Kim Ki-duk se po sérii tuctových festivalových titulů a několikaletém útěku z civilizace vrací na výsluní. Jeho v pořadí osmnáctý film opět nabízí nelítostně upřímný i uhrančivě poetický pohled na podstatu lidských vztahů a současně přináší vyhrocenou metaforu kapitalismu. Film byl oceněn Zlatým lvem na filmovém festivalu v Benátkách.

Kim Ki-duk je zpět. Na festivalu v Torontu jsem zabral poslední volné místo v sále s kapacitou 35 míst. Promítala se Pieta již ověnčená vítězstvím na benátském festivalu. Začal se odvíjet film. Nepříjemný, drsný. Dával mi vzpomenout na režisérovy starší kousky, které jsme objevovali začátkem milénia. Ale jak člověk stárne, říká si – mám toto zapotřebí? Proč mám na tohle koukat? Není to samoúčelná manipulace? Jenomže pak přijde závěr filmu. Finále. A vše je obhájeno a opodstatněno. Je to filmové dílo. A já den na to podepisuji smlouvu a začínám přemýšlet, jak to udělat, aby Pietu v ČR vidělo co nejvíce diváků v kině.
Ivo Andrle, Aerofilms