Pohled do slunce

Režisérské zjevení dekády Mascha Schilinski natočila hypnotickou rodinnou ságu, za kterou si z festivalu v Cannes odnesla Cenu poroty.

Na odlehlé východoněmecké farmě, kde řeka tiše omílá břehy a vítr rozechvívá obilná pole, se odehrává sto let ženských osudů. Čtyři dívky – Alma, Erika, Angelika a Lenka – vyrůstají v různých dekádách, jejich touhy, obavy i životní volby se však znepokojivě podobají. Jejich hlasy se prolínají jako ozvěny starého domu, který vše pamatuje. Režisérské zjevení dekády Mascha Schilinski natočila hypnotickou rodinnou ságu, za kterou si z festivalu v Cannes odnesla Cenu poroty.

Projekce v kinech ⁽⁸³⁾

Přehrát on-line

Proč tento film?

„O Pohledu do slunce se mluvilo dávno předtím, než jsme ho vůbec měli šanci vidět. Debut prakticky neznámé německé režisérky, který si v Cannes okamžitě získal místo v hlavní soutěži a nakonec i Cenu poroty. A jeho pověst nezklamala. Pečlivě vystavěná, snová atmosféra starého cihlového domu mě naprosto pohltila a já se nechala unášet umně propletenými osudy ženských hrdinek. Stalo se mi u něj to, co se mi stává při četbě kvalitních románů. Nechtěla jsem, aby nikdy skončil, a okamžitě po jeho zhlédnutí jsem ho potřebovala vidět znovu. Mascha Schilinski v něm mistrně využívá všechny prvky filmové řeči a vytváří dílo, o němž se nebude mluvit jen letos, ale i za deset, dvacet, možná za padesát let. Pohled do slunce není oddechovka, ale když mu dáte pozornost a trpělivost, odmění se vám mnohonásobně. Je temný, bolavý i krásný, jednoduše přímo stvořený pro dlouhé podzimní večery.“

Anna Šenfeldová, Aerofilms