Složka 64

Dánský režisér a scénárista se narodil v roce 1974. Již během filmových studií v Kodani utvořil s několika spolužáky tým Hr. Boe & Co., se kterým spolupracuje na svých filmech dosud. Boeho první film Rekonstrukce se promítal na festivalu v Cannes, kde vyhrál Zlatou kameru za nejlepší celovečerní debut. Hlavní roli v tomto snímku hrál Nikolaj Lie Kaas, kterého známe jako detektiva Carla Mørcka z Oddělení Q. Tento rok Boe natočil úspěšný televizní krimi seriál Kriger (Warrior) o válečných veteránech.

Nikolaj Lie Kaas je jedním z nejpopulárnější a nejvšestrannějších dánských herců. Poprvé si zahrál již v 18 letech ve snímku Sørena Kragh-Jacobsena Chlapci od svatého Petra (Drengene fra Sankt Petri / The Boys from St. Petri, 1991) a hned za svůj výkon získal cenu Dánské asociace kritiků Bodil a cenu Dánské filmové akademie Robert. Lie Kaas absolvoval v roce 1998 Dánskou národní školu múzických umění a ještě v témže roce se objevil jako Jeppe ve filmu Larse von Triera Idioti (Idioterne / The Idiots) natočeném podle manifestu Dogma. Za tuto roli získal další ocenění Dánské asociace kritiků Bodil.
Od té doby měli diváci možnost těšit se z velkého talentu Lie Kaase v řadě filmů. Byl nejjemnější z drsných hochů v úspěšném počinu Anderse Thomase Jensena Blikající světla (Blinkende lygter / Flickering Lights, 2000). Díky jedinečnému a sympatickému Achmedovi ve Správném člověku (Et riktigt menneske / Truly Human, 2001) vyhrál Lie Kaas cenu Dánské filmové akademie Robert. Další cenu Robert dostal za postavu zahořklého a zklamaného Joachima v Otevřených srdcích (Elsker dig for evigt / Open Hearts, 2002) režisérky Susanne Bierové. Hrál Alexe Davida v Rekonstrukci (Rekonstruktion / Reconstruction, 2003) Christoffere Boa, který získal Zlatou kameru na Filmovém festivalu v Cannes, a ještě téhož roku se objevil v dvojroli v temné komedii Řezníci (De grønne slagtere / The Green Butchers), v níž ztvárnil naprosto odlišná dvojčata Bjarneho a Eigila. V roce 2009 viděli diváci po celém světě Lie Kaase jako vraha v kasovním trháku Rona Howarda Andělé a démoni (Angels & Demons) a za rok se střetl s Rachel Weiszovou ve snímku Informátorka (The Whistleblower).
V roce 2013 ztvárnil komisaře Carla Mørcka ve filmu Žena v kleci, adaptaci prvního dílu populární knižní série Oddělení Q spisovatele Jussiho Adlera. Tuto roli si zopakoval dalších dílech série, Zabijáci, Vzkaz v láhvi a nově ve filmu Složka 64. V této krimi sérii hraje po boku herce Farese Faresa, spolu se kterým si zahrál i v hvězdně obsazeném válečném dramatu Dítě 44.

Fares Fares je švédský herec narozený 29. dubna 1973 v libanonském Bejrútu. Do Švédska se i s rodinou přestěhoval v roce 1987. Je synem herce Jana Farese.
V roce 2012 získal svou první roli v hollywoodské produkci po boku Denzela Washingtona ve filmu Nepřítel pod ochranou (Safe House). Následovala role v Zero Dark Thirty, ve snímku nominovaném v roce 2012 na Oskara. Zahrál si také ve snímku Daniela Espinosy Dítě číslo 44 (Child 44), americkém thrilleru, který se z velké části natáčel v České republice. V roce 2016 se stal součástí světa Star Wars, když si zahrál roli politika z Taldotského sektoru ve filmu Rogue One: Star Wars story. Hrál také hlavní roli v detektivním thrilleru Případ Nile Hilton, který v roce 2017 vyhrál Velkou cenu poroty za nejlepší světový hraný film na festivalu v Sundance. Ve snímcích Žena v kleci, Zabijáci a Vzkaz v láhvi ztvárnil Asada, asistenta komisaře Carla Mørcka.

Jussi Adler-Olsen (nar. 1950) vystudoval politologii a filmovou vědu. Pracoval jako novinář, redaktor a nakladatel. Svou literární kariéru zahájil bestsellerem Alfabethuset (Abecední dům, 1997), následovaly romány Og hun takkede guderne (A děkovala bohům, 2003) a Washingtonský dekret (2006; Host 2014). Poté se začal věnovat tématům spojeným s jeho rodným Dánskem. Doposud napsal šest dílů kriminální série o kodaňském policejním oddělení Q: Žena v kleci, Zabijáci, Vzkaz v láhvi, Složka 64, Marco a Nesmírný, který se po vydání v Německu dostal na první místo v žebříčku bestselleru týdeníku Der Spiegel. Charakteristickým znakem autorova stylu a jistě i jednou z příčin obrovského mezinárodního úspěchu jeho knih je osobitý smysl pro humor, nadhled a ironie.

Knihy Jussiho Adlera-Olsena vycházejí v třiceti šesti jazycích. Jen v jeho rodném Dánsku se prodalo více než dva miliony výtisků a například v Německu prodej přesáhl tři a půl milionu knih. Dohromady se celosvětově prodalo více než 20 milionů výtisků.